Kozel děkuje houslaři Pavlu Celému za to, že šíří poctivé řemeslo dál

Příběh houslařského mistra Pavla Celého a jeho žáků není jen příběhem o poctivé práci. Je také připomínkou toho, jak důležité je šířit řemeslo dál. A to přesto, že tradice v oboru velí nechávat si svoje dovednosti a znalosti jako rodinné tajemství.

To ale není případ zlínského houslaře Pavla Celého. Ten se rozhodl, že to, co se v životě za několik desítek let o výrobě nástrojů naučil, předá nejen svému synovi, ale i dalším zájemcům. Založil proto houslařský dům – dílnu, kde nástroje nejen vznikají, ale zároveň se zde vybraní žáci učí ručně a beze strojů tomuto nádhernému řemeslu.

Nejen učitel

„Atmosféra v dílně byla taková rodinná, pan Celý pro nás byl během učení takový druhý taťka,“ říká na adresu svého mistra jeden z jeho žáků, Jiří Macků. Ten patří mezi 13 tovaryšů, kteří houslařským domem prošli. Na tom, že se dílna stala pro učně druhým domovem, se shodují všichni z jeho žáků.

Trpělivost a pokora

A jaké zásady svým žákům pan Celý vštěpoval? „Trpělivost určitě. Nespěchat, dát si ten čas. Odsedět to na tom zadku u toho ponku. Nedá se nic urychlovat. A taky si myslím, že pokoru, učení se ze svých chyb,“ vypraví syn pana Celého, rovněž Pavel.

Když se urodí plody poctivé práce

A jeho snaha přinesla své ovoce. Podařilo se mu vychovat celou jednu generaci houslařů, která drží při sobě. Jeho tovaryši dodnes fungují společně! Založili dokonce Sdružení houslařských dílen a řezbářů, díky kterému se vzájemně inspirují a pomáhají si. Nebýt pana Celého, nic z toho by se pravděpodobně nestalo.

Děkujeme všem, kdo šíří poctivé řemeslo dál!